Z Lidstva Popel

Koneèné skutky pøicházejí, vstupují do mé mysli.
Já zpocený se vzbouzím...hasím touhu nenasytnou.

Otupìlé smysly celého tìla,
zcela pohlcují zbytky mé chladnokrevnosti.
Neustávající chlad po celém tìle,
odhaluje zlobu dávno vzkøíšenou...

Žádné cesty ústupkù a tolerance!
Agrese, nenávist a vùèi svìtu skepse!
Nenávist jen sílí, s poznáváním novoty,
Svìt budiž navždy ponoøen do nicoty!

Tisíce let úpadku na køídlech Ježíše,
snášenlivost tupých stád ignorujících realitu,
žádná víra v sebe sama, hrdost, vùle,
pouze ovce následující „vùdce“.

Poslední co lidstvo potøebuje,
je TVÁ pøítomnost,
tvé ignorantství
a bezduchost.

Z lidstva popel,
z víry... CHAOS!