Adrian

Uma�tìný vlasy mu øídnou
�pinavìj�í sotva být mù�e
starej køivák páøe svìdectví
ze �vù pohaslý slávy

V bufetech nádra�ních dneska hledá
dávnej èas kdy øíkával si Adrian
chytá dech ptá� se proè �ádná vìda
tráva chlast v tom jedu øíkal tvrïák Adrian

Zbyl tady poslední z øady
Vrak doby pomník ob�aloby

Zrezavìlý lebky ti kývnou
�alostný jsou na pásku z kù�e
druhou stranou tváøe sobectví
svojí rockový mámy

Skvìlý dny s partou jít to se �ilo
zápìstí zdobil náramek z pyramid
podivný dìdictví co z nìj zbylo
pro �tìstí prsten z hadù
kterej nejde roztavit

Zbyl tady...